Fluorid americitý
Fluorid americitý | |
---|---|
Obecné | |
Systematický název | Fluorid americitý |
Anglický název | Americium(III) fluoride |
Německý název | Americium(III)-fluorid |
Sumární vzorec | AmF3 |
Vzhled | růžová krystalická pevná látka |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 13708-80-0 |
PubChem | 21493614 |
SMILES | F[Am](F)F |
InChI | InChI=1S/Am.3FH/h;3*1H/p-3
Key: KBIPAEHISFXVNR-UHFFFAOYSA-K |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 300,06 g/mol |
Teplota tání | 1393 °C (2539 °F; 1666 K) |
Hustota | 9,53 g/cm3 |
Rozpustnost ve vodě | rozpustné |
Struktura | |
Krystalová struktura | romboedrická |
Hrana krystalové mřížky | a = 0,7068 nm
c = 0,7246 nm |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Fluorid americitý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem AmF3.
Příprava
[editovat | editovat zdroj]Fluorid americitý lze připravit reakcí vodného roztoku americitých solí s fluoridy ve slabé kyselině:
- Am3+(aq) + 3 F−(aq) → AmF3(s)
Bezvodý jej lze připravit reakcí hydroxidu americitého při 600–750 °C ve směsi plynů fluorovodíku a kyslíku v poměru 1:1:[1]
- Am(OH)3 + 3 HF → AmF3 + 3 H2O
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Fluorid americitý je růžová radioaktivní pevná látka s teplotou tání 1393 °C.[2] Krystalizuje ve struktuře fluoridu lanthanitého s parametry mřížky a = 704,4 pm a c = 722,5 pm.[3] Každé jádro americia je obklopeno devíti fluory v deformované trigonální prizmatické struktuře.
Využití
[editovat | editovat zdroj]Z fluoridu americitého lze získat redukcí kovové americium reakcí s kovovým baryem bez přístupu vody a kyslíku v reakční aparatuře z tantalu a wolframu.[3][4]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Americium(III) fluoride na anglické Wikipedii a Americium(III)-fluorid na německé Wikipedii.
- ↑ FRIED, Sherman. The Preparation of Anhydrous Americium Compounds. Journal of the American Chemical Society. 1951-01, roč. 73, čís. 1, s. 416–418. Dostupné online [cit. 2023-10-15]. ISSN 0002-7863. DOI 10.1021/ja01145a135. (anglicky)
- ↑ HOLLEMAN, Arnold F.; WIBERG, Egon; WIBERG, Nils. Lehrbuch der anorganischen Chemie. [s.l.]: Walter de Gruyter 2149 s. Dostupné online. ISBN 978-3-11-017770-1. S. 1969. (německy)
- ↑ a b MAPLE, T. G. Gmelins Handbuch der Anorganischen Chemie. Berlin, Heidelberg: Springer Berlin Heidelberg Dostupné online. ISBN 978-3-662-13295-1, ISBN 978-3-662-13294-4. S. 515–804.
- ↑ WESTRUM, Edgar F.; EYRING, LeRoy. The Preparation and Some Properties of Americium Metal 1. Journal of the American Chemical Society. 1951-07, roč. 73, čís. 7, s. 3396–3398. Dostupné online [cit. 2023-10-15]. ISSN 0002-7863. DOI 10.1021/ja01151a116. (anglicky)